Základna.net

Dneska jsem našel ve schránce psaníčko..

Stalo se, že přijela Sonička na kontrolu, teda na dovolenou, tak si dovolím prásknout co a jak a kde a tak.

Po dlouhé odmlce a poprvé v novém roce zdravím všechny příznivce cideru a Shakespearea. Ne, že bych byl já sám jejich příznivcem, a ne, že by následující řádky byly o nich, domýšlivý člověk však jistě pochopí..

Než se všichni rozprchnou do svých rodných končin rozbalovat dárky, bývá slušností se na rozloučenou pozdravit a popřát všeho dobrého do časů svátečních i všedních. I stalo se. I když – jiný kraj, jiný mrav..

Základno, věz, že jsem si odepřel trávení vzácného času nicnedělání, abych mohl místo slibotechny z munichu přiblížit co a jak a kde a s kým a tak se stalo 7th of December roku 2007. Ale času fakt není nazbyt, takže asi takhle..
PS: Jo Vystrc, neboj – s tou slibotechnou sem to tak nemyslel, viš jak, každej je nějak byzy.. Ale nakrklo tě to, viď? :-)

No to se musím podělit, ve čtvrtek docela haluz, do superkaraoke baru Just So (jinej tady není) dorazily nový tváře. Kdo by to byl řekl, že další bledé české tváře, ba dokonce nefalšovaný moravačky. Z jednou z nich – blondýnou Pavlínou sem se dal do řeči, probíhala klasická konverzace jak se máš, co děláš, kde bydlíš a tak.. V zápětí přišla další obligátní otázka, avšak zajímavě modifikovaná, a od toho bodu spěla konverzace do onoho haluzového konce. Cituji asi takhle nějak:

Tak se tak jednou Ivana zmínila že zas jedou ze školou na vejlet, no a to bych nebyl já abych se nevtěrknul. Ivana je totiž podobně jako já náhradní mamina a chodí do jazykovky do Lewes. No a ta jazykovka jim čas od času pořádá výlety všude možně po UK. A jelikož nikomu nevadí, že jede někdo, kdo zrovna do tý školy nechodí (no posléze poznáš že někomu to možná vadí :-), nechal sem se dobrovolně nahlásit jakožto účastník zájezdu. A to se vyplatí. Takže sem si do deníčku zapsal k datu 10.11. že máme jet do Cambridge.

Hoja hoj, tak prej už doma sněží.. No tak abyste se nenudili, v rychlosti zas nějaký postřehy z ostrova. No vlastně se asi nudit budete, bo se toho zas tak moc nestalo.. Tak mě teda jednoho zamračenýho dne novej taťka a mamka vzali spolu se všema vlastníma a nevlastníma děckama na ruský kolo mrknout z vejšky na to jejich capital city. No jak píšu, zrovna bylo hnusně, takže ani Wembley nebylo v dohledu, ale co už, něco se přece jen vidět dalo.

Když jsem po návratu z afterparty v tichosti plížil ve čtyři ráno do postele, říkal sem si že čtyři hodinky spánku před šichtou není zrovna nejvíc, obzvlášť když mě tam uvidí podruhý vživotě..

A máme tu víkend. Ranní vstávání mi dobře nedělá, natož o víkendu :-( Nicméně vzpoměl sem si na Marcela a porovnal užitek ze spaní s užitkem očekávané odměny za podřadnou práci a uvědomil si že moje individuální křivka nabídky práce ještě zdaleka nedosahuje bodu ve kterém se zalomí opačným směrem, tudíž efekt substituční stále převažuje nad důchodovým.. – dobře Zdenál, to bych do sebe neřekl.. :-)

Pátek 19.10 No tak co se teda stalo a nestalo? Tak kromě mých oblíbených domácích činností a zabíjení volného času nicneděláním sme večer vyrazili tradičně do Just So. Sestava obdobná jako vždy plus mínus někdo.

Zdar jak sviňa, tak prej dlouhý maily už nejsou populární.. No to je fakt, taky mě nebaví je číst a hlavně psát, tak teda na již zmiňovaný Sokolův popud přihodím nějakou tu historku z natáčení semhle..