Základna.net

Měsíc s měsícem, týden s týdnem a den se dnem se sešly a nastal čas, kdy na ostrov dorazili první očekávání návštěvníci.

No tak tihle návštěvníci to opravdu nebyli, ale návštěva to byla velmi milá a těch pět dní, co jsem s Lukášem a Martinou strávil, bylo opravdu luxusních a zážitků byla spousta, že se to ani všechno zachytit nedá, ale něco sem snad nacpu.

Takže pěkně od začátku. Lukáš s Martinou přiletěli ve středu odpoledne a hned při vybalování věcí u mě v domě naznačilo, že to bude hodně plodná návštěva. Import 2,5 litrů slivovice a půl litru vodky mě nenechalo naprosto na pochybách, že to bude hučák.

Abychom však nepromarnili ani chvilku z pětidenního pobytu, rozhodli jsme se, že odpoledne využijeme k prozkoumání Bournemouthu. Neodradil nás ani déšť, který se v hustých řetězcích spouštěl z oblohy na naše hlavy. Lukáš s Martinou se tedy uchýlili pod deštník, já nasadil kapucu a nehledě na nepřízeň počasí jsme vyrazili směr town-centre a pláž.

No počasí bylo fakt hrozný, ale aspoň jsme zažili tu správnou Anglii, ale po cestě jsem vzýval všechny možný nadpřirozený bytosti, na který jsem si vzpomněl, aby nějak zařídili, aby další dny, kdy byly naplánovaný další výlety, bylo hezký počasí. Jak se později ukázalo, přál jsem si to asi hodně, protože zbytek víkendu bylo naprosto skvělý počasí, tzn. nádherně vymetená obloha.

Cestou z Town-centra na pláž jsme okoukli hotel, kde makám a rozmýšleli, zda zajdem na jeden velkej anglickej škopek nebo ne, ale vzhledem k tomu, že jsme byli promočení jak křečči, tak jsme to bulnuli a vydali se směrem na pláž a k akvárku, kam druhej den dopoledne v čase, kdy jsem měl být v jazykovce, měli zajít na expedici Lukáš s Martinou. Po cestě na pláž totálně promočená a počasím znechucená Marťa najednou celá šťastná vykřikla. „Jé, to je ten Shakespearův dům.“ (měla na mysli Shakespeare Globe z Londýna). Jsme na ni s Lukášem zůstali koukat jak tele na nový vrata a nevěděli jsme, jestli si z nás dělá prdel nebo jako co. No po pár okamžicích jí to došlo, tak jsme si z ní chviličku dělali legrandu, ale pak jsme to přešli, protože jsme tento zkrat přisuzovali vlivu počasí.

Tak tenhle barák se v B’mouthu opravdu nenachází

Domů jsme se vrátili promočení až na kost, dali si sprchu a začala příjemnější část večera. Lukáš s Martinou ohřáli vynikající český guláš a nakrájeli ČESKEJ CHLEBA, kterej mi tady fakt chybí. No nebudu lhát, pošmákl jsem si úplně nejvíc. Po večeři jsme otevřeli pivka a začala preventivní léčba nachlazení, tzn. vyndala se z mražáku slivovička a jali jsme se ji testovat. Večer utíkal náramně, slivovice v lahvi vysychala ukrutným tempem, protože frekvence doplňování a vyprazdňování skleniček byla ukrutná a za chvíli již Francouzi – Nadege a Frederic měli nakoupeno a nechtěli moc pít.

Zmožený Frederic

Noc byla ještě moc mladá na to, aby byli Frantíci tak ztřískaní

Naštěstí v tuto dobu se vrátil z práce Marco a ten nás v tom nenechal a tak jsme tam poslali ještě nějakej kalíšek s ním a dneska jsem se dozvěděl, že jsme pak do sebe naklopili další várku ještě s Hančiným přítelem Robertem, takže ve výsledku to dopadlo tak, že slivovice zhubla o jeden litřík. Jelikož hodina už značně pokročila, vydali jsme načerpat energii do svých pelíšků, přece jen jsem se musel před svou druhou lekcí angličtiny trošku prospat, abych tam nebyl jako troska.

Zřejmě jsem tu však ztratil formu a výkonnost, protože jsem se někdy ve čtyři ráno probudil a odebral jsem se směr toaleta a co se dělo tam, to si asi každý dokáže představit, nicméně nutno dodat, že křest to byl krutej.

Ráno jsem se v 8:30 vyhrabal z postele s jasným cílem jít do školy, ale po pár krocích směrem schodiště a kuchyň bylo zcela zřejmé, že tato snaha je marná, tak jsem jen z postele křiknul na Marca, ať mě ve škole omluví s tím, že jsem nemocnej. No to je morálka jak cep, druhá lesson a už chybím, že by se vracel kolejní syndrom, kdy mě bylo ve škole možno potkat pouze 6 dní o zkouškovým, kdy jsem tam byl vykonat 7 zkoušek a pak mě tam zase půl roku nikdo neviděl.

No tak návštěva Lukáše a Marti začala ve velkým stylu a trošku jsem se obával, jak to bude pokračovat, když už začátek byl tak vostrej. Nicméně jsem si vzal tři brufeny a zalehl jsem, abych se za dopoledne dal do kupy a odpoledne jsem mohl s návštěvníkama s kontinentální Evropy vyrazit na výlet do Portsmouthu na Spinnaker Tower, na kterej jsem se fakt těšil.